Miama - křečci a křečíci

Divoce žijící zlatí křečci se vyskytují pouze na severu Sýrie a na jihu Turecka. Dříve žili výhradně ve stepních oblastech, dnes si podmanili i lidská pole. Zde nacházejí tito hlodavci pohodlně potravu. To se však nelíbí zemědělcům, proto jsou zvířata bohužel pronásledována nebo dokonce i likvidována chemickými prostředky. Nejraději bydlí křečci zlatí v čočkovích polích, ale dají se najít i v pšeničných polích  a polích hrachu.

Křeček zlatý je zapřísáhlý samotář. Každý z nich, ať sameček nebo samička, žije ve vlastní vyhrabané noře sám. Ani o návštěvy, s výjimkou krátkého páření, nemají žádný zájem. Pokud se dvě zvířata setkají, jdou si z cesty nebo se střetnou. Samičky žijí společně s mláďaty v noře, dokud mladým nejsou asi 4 týdny. Pak matka přenechá svým potomkům noru a sama si vyhrabe novou.

Nory jsou až 1 metr hluboké a mají kolmý východ. Nora se zkládá z několika místností: ložnice, spižírna a WC. Na jaře opouštějí zlatí křečci svou noru na dvě až tři hodiny před západem slunce, aby se věnovali hledání potravy. Samice se v noci vrátí do nory, zato samci jsou téměř celou noc venku a hledají partnerku tak, že kontrolují několik samičích nor a často uběhnou i větší vzdálenosti. Po ránu vycházejí samice asi na hodinu z nory, pak ale prospí ve svém hnízdě celý den až do pozdního odpoledne. 

Přes léto je v Sýrii velké sucho i teplota, v této době tito hlodavci prakticky neopouštejí tyto nory. Žijí z potravy nanošené na jaře. Dosud ale nikdo přesně neví, jak tuto dobu tráví. V zimě, když je venku chlad pod 8°C , spí křečci zimním spánkem. Sníží svou tělesnou teplotu, která je normálně 37°C, na několik stupňů nad nulou, a tak šetří energii. Tyto velké výkyvy klimatu jsou důvodem, proč křečkové musejí křečkovat, aby přečkali období, kdy není k dispozici potrava. Každé 4 - 5 dní se budí na jidlo.    

                                                                               (použitá publikace: Zlatý křeček - 2008)